Mikuláš, Čert a Anděl
Typickým znakem tohoto svátku je Mikuláš, čert a anděl, který obchází obydlí a obdarovává děti. Nicméně podívejme se trochu do historie tohoto původem východního zvyku.
Prvním velkým svátkem adventu je den sv. Mikuláše, který připadá na 6.prosince. Je to jediný svátek, který se rozšířil z východu na západ.
Mezi dětmi stále žije představa, že Mikuláš se spouští po zlatém řetězu a doprovází ho anděl se skupinkou zlých čertů. 5.prosince dodnes chodí po městech a vesnicích několik skupin Mikuláše, anděla a čertů různých věkových kategorií.
Postava Mikuláše bývá oblečená do ornátu, na hlavě nosí mitru a v ruce drží berlu. Nepostradatelná je také maska na obličej a vousy z vaty.
Anděl je oděn do bílého hábitu, na hlavě má zlatou paruku, na čele hvězdičku a důležitá jsou andělská křídla. Anděl nosí košík s dárky.
Čerti na sobě nosí kožichy, mají dlouhé ocasy, chřestí řetězy a každý správný čert má svůj pytel na neposlušné děti..
V minulosti bývaly děti obdarovány jen na Mikuláše, nikoli na Štědrý den. Dostávaly jablka, oříšky, marcipánové figurky Mikuláše, čerta nebo jiné sladkosti. Děti před Mikulášem dříve nerecitovaly básničku jak je tomu v dnešní době, ale musely se pomodlit, například Andělíčku můj strážníčku...
Ještě i v dnešní době se v některých vesnicích, zejména na Slovácku, udržuje tradice, že je přesně dáno, kdo ve vesnici bude chodit za Mikuláše a anděla. Tuto možnost má pouze stárek a stárka, kteří ve stejném roce stárkovali na slováckých hodech.